Dnes budu velice stručná, neboť je mi horúčavo… Venku je prostě slunečno více než je zdrávo, i na tu Maltu.

Pokračování textu Oka povšimnutí Numero Seven →

Musím zprimitivnět, pak mohu prorazit ve psaní a vlastně v  čemkoliv, co si budu přát a stát si za tím…

Kdo četl některý z mých předchozích článků, by mohl namítat, že poněkud měním názory. Jednou píši, jak je nutné trénovat a „vypsat se„, vzápětí se zdá, že chci zlenivět a stát se „primitivem“.

V mém chápání primitiv není žádných hlupák či lenoch, jak míváme mnohdy zaškatulkované v našich předsudcích. Přiznám se, že i já jsem tímto slovem ještě nedávno označovávala jednodušší lidi bez vlastního názoru. Nyní si pod primitivem představuji osobnost, kdo si život zbytečně nekomplikuje. Někdo, kdo tuší a vnímá, že v životě vítězí jednoduchost a že životní principy mohou být jednoduché, když si je tak zařídíme. Ano, život jinak není fér a je jeden z nejtěžších.

Pokračování textu Oka povšimnutí Numero Six →

Kvantita není rozhodně to, co znamená kvalita… Souhlasím, není. Ačkoliv kolem nás jsou kvanta všeho – jídla, oblečení, elektroniky, tak se rozhodně nedá mluvit, že jmenované jídlo je kvalitní, oblečení vydrží víc než jednu seźonu, elektronika déle než je záruční lhůta. Slůvkem nás v předchozí větě jsem měla na mysli Evropu. Přeci jen lépe uvést na pravou míru, kde se nám povalují kvanta, vlastně i kvanty vztáhnu-li to na fyziku. I když zde mám lehce problém s definicí pojmu kvantum. Dle Wikipedie se jedná o minimální množství jakékoliv veličiny, která se podílí na interakci. Slovo kvantum ve mně evokuje velké množství něčeho a najednou tu máme minimální hranici – spodní závoru – infimum. Ale možná mi to jen večer po výletě nezapaluje. Pokračování textu Oka povšimnutí Numero Five →

Byla jsem opice… Nebo možná ještě lépe družka Tarzana… Ne, nejsem si vůbec jistá.

Nebojte se, neblázním z toho horka tady… teda zatím. Jen mi do oka dnes padl kamínek v podobě slov hlubinná regresní terapie a čím jsme byli v minulém životě, který zasel pořádné semeno v mé hlavě. Aspoň jsem se při čekání na trajekt na ostrově Gozo nenudila a obahatila moji šedou mozkovou kúru o něco nového.

Pokračování textu Oka povšimnutí Numero Four →

Nedávno při hledání copy campů v ČR a mého pomyslného mentora mezi copywriter špičkou u nás jsem narazila na zajímavou knížku (jak jinak než doporučenou jedním z copywriterů). Pokud jste ještě neslyšeli o pánovi jmeném Dan Ariel a jeho (zdráhám se psáti románu a nic lepšího mi teď v mysli nebliká) Jak drahé je zdarma, tak se určitě seznamte. Poutavým experimentováním po životní nepříjemnosti (nebo snad osudu?), kterou vám neprozradím (musím vás napnout) vás provádí zdánlivě běžnými životními paradoxy, o kterých ani nepřemýšlíme, ale když se začtete, tak pomalu uvidíte slunko vycházet.

Pokračování textu Oka povšimnutí Numero Three →

Dneska je to opravdu těžké si vybrat, co mi padlo do oka během mého krásného slunného dne na Maltě. Ne, nemám vážně na mysli ani tu mušku, dokonce ani tu prachovou částici levitující vzduchem podezřele blízko mého já. Trošku jsem si probrouzdala světem Internetu (světe div se, má lunch hodinka nebyla ve znamení zhltni Facebook), ale vážná příprava k mému snu.

Pokračování textu Oka povšimnutí Numero Two →

Asi si marně ťukáte na hlavu, co tím básník chtěl říci. Co je oka povšimnutí? Jednoduše řečeno je to pokus býti kreativní a nevytvořit rubriku s názvem – Co mě dneska zaujalo? Denní zajímavost. Minutové pozastavení.

Pokračování textu Oka povšimnutí Numero One →