Má maličkost

Dovolte mi rovnou vynechat nějaké oslovení. Úpřimně, co si budeme povídat, oslovení Drazí přátelé, Milí návštěvnící, Vítejte čtenáři jsou prostě passé a možná zní až skoro zoufale za každou cenu nějak začít ten úvodní představovací paragraf.

Kdo jsem a proč tu jsem? Qua vadis?

ctvrta Jmenuji se Hana Šormová, ale říkejte mi Hančo, pokud se chcete dočkat přívětivější reakce :-). Vystudovala jsem gymnázium a následně univerzity s technickým vzděláním. To by pro začátek mého poodkrytí stačilo, nemám ráda vypisování životopisných údajů (nejsem zde ani u výslechu a o pracovní místo se také neucházím), ostatně je najdete třeba na LinkedInu.

Přes technické vzdělání a několikaletou praxi (začala jsem někdy v roce 2011) v oblasti IT (QA anebo jednoduše tester) mám prostě stále ráda psaní a v nějakých nepravidelných vlnách se k němu vracím. Ne nadarmo se říká, že je někdy třeba se vypsat ze všech těžkostí lidského (ne)bytí…

Popravdě, když jsem tak nad sebou dnes přemýšlela, jak bych sama sebe popsala(dostat to za domácí úkol z našeho mateřského jazyka), vytanula mi na mysli jedna známá filozofická povídka o plnění nádoby kameny, pískem a extra jemným písečkem.  Mé stavební kameny jsou má rodina a kamarádi (hybná síla působící na moji maličkost), pískem rozuměj moji lásku k běhu, tanci na Janičce (má tyčka) a probouzející se chuť psát (?!). Píseček je pak všechno to „smetí“, co mi víří hlavou a nedá spát. Říkejme jim třeba pulzující síly, co mě pohání se bezhlavě vrhat do všeho, dopadnout někdy doslova na čumáček a znovu se zvedat. Ale věřím, že díky nim jsem se ocitla na Maltě a ve správný čas potkala pár skvělých lidček…

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *