Copyrunning

Zase jsem si jednou po ránu vyběhla s jediným úmyslem – provětrat hlavu, chvíli na nic nemyslet. Bez přemýšlení nasadím své pomalejší tempo lehce přes 9 km/h  a mířím na Fort Madliena. Hlavně pak zavčas uhnout dolu k moři a nechat se v začínajícím středomořském žáru ovanout trochou toho svěžího mořského vánku. Už bych se mohla poučit, že ten zde ještě nevynalezly. Namísto vánku mi mysl ovanula nová vlna inspirace. Tedy ani úmysl dnes nemyslet nevychází. V duchu si tak říkám: „Vždyť ten running to je jako copywriting.“ A tak se dneškem zrodil můj copyrunning.

beh

O tom, co je copywriting, si můžete přečíst více v jiném článku. V jednoduchosti se jedná o psaní textů pro klienty s cílem vyvolat emoce a zájem v klientech mých klientů. Pro pochopení mých dalších myšlenkových úvah stačí však copywriting chápat jako psaní. Zrušte si copy na začátku slova a je vyběháno (rozuměj: vymalováno).

Nepředstavujte si copyrunning jako psaní za běhu, nebo sprintování s dokončením textu pro zákazníka. I když to druhé taky mnohdy nastává. Copyrunning je jen má vnitřní asociace podobnosti psaní s běháním. Odkašláváte si, co že je to za nesmysl, že tyto dvě činnosti jsou si na hony a kilometry vzdáleny. Tak čtěte dále.

1) Závod s časem

Každý běžec po čase zatouží zkusit závod. A můžeme si tisíckrát říkat, že chceme jenom doběhnout, čas je vedlejší. Stejně podlehneme atmosféře okolí a je to závod s časem. I při psaní je to často závod s časem. Časomíru ale nedrží rozhodčí, nýbrž váš klient. Každá promarněná sekunda je draze zaplacené písmenko. I zde se můžete vzdát, ale DNF vám po závodní kafe nezaplatí.

2) Výživa

Každý se směje, jak běžci používají kloubní výživu pro koně, ale my dobře víme, proč to děláme. Já bych bez glutaminu, BCAA své dvoufázové tréninky nedala. Složila bych se ještě na startovní čáře s velkým DNF. Pravda je, že BCAA nepopíjím při psaní, ale noční stolek i rám postele lemuje sklenička thermo čaje, plechovka energiťáku, rozpitý protein koktejl. Mám pokračovat, čím se suplementuje mozek psavce? Raději ne, jdu to uklidit.

3) Styling

I já, totální antimilovník nakupování, mám doma snad více běžeckého a tanečního oblečení než běžného. Prostě k zelenému triku nemůžu mít oranžové legíny. Šedá vesta se nedá vzít k růžovým kraťasům. Ještě, že čelenky do vlasů nepoužívám a ponožky vidět nejsou. Však mi jistě rozumíte. Uznávám, že styling pisatele může být, a často bývá, i jen pyžamo nebo plavky. Ale styling textu, ta zvukomalebnost a rytmika slov, jejich tón plynutí řádku za řádkem, to je stejná pohádka jako sladění kompresních ponožek s thermo mikinou.

4) Odtučnění

Ruku na srdce a přiznejme si, kdo z nás nezačal běhat proto, že chtěl shodit nějaké kilo dolů. Odtučnit se. Uznávám, že psaním kila dolů zrovna nejdou. Možná se zpevní zápěstí a záda od neustálého ležení, ale pneumatika na bříšku nemá šanci. Snad jen žár z laptopu by ji mohl rozpustit. Nicméně s liposukcí a odtučněním se setkáte i u psaní. Někteří copywriteři to nazývají odšťavnění textu.

Kolikrát strávíte den jen tím, že se snažíte zkrátit odstavec, abyste se vešli do počtu normostran. To, že za týden někdo chytrý navrhne tento odstavec vypustit celý, už je věc druhá. Já odtučňuji počty řádků svých článků. Hm, asi bych měla začít hned s tím dnešním.

5) Doping

Bez mučení přiznávám, že ten v běhu neprovozuji. Zatím mě uspokojuje nedobíhat poslední. Je to nesportovní. A co doping ve psaní neboli plagiátorství? Ctrl+C a Ctrl+V zvládne asi každý. Otázka však zní, k čemu a proč? Jaký pocit z toho psavci pak pramení? Nikdy, nikdy a nikdy, moje odpověď zní.

 

V duchu bodu čísla 4 raději končím, dobíhám do cíle svého psaní. Snad jediný povzdech mám, nenašla jsem podobu pro zaujetí. Copywriting je psaní s cílem zaujmout, ale co běh? Koho tím dojmu, rozpláču či rozesměju? Možná leda maminku nad zabahněnou podlahou v předsíni. I emoce z jejich úst v tu chvíli zazní. Tak že by i zde byla podoba? Aneb prostě psaní a běh v ruku v ruce běží. Ať žije copyrunning!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *