Nenápadné slovíčko snad vám (snad) i zatopí

Netradičně začněme experimentem. Řeknu vám (rozuměj: napíši) dvě věty. Zkuste zavřít oči, v duchu si je zopakovat a reálně si je představit. Připraveni? Tedy:

  • Udělám jazykovou zkoušku.
  • Snad udělám jazykovou zkoušku.

Hotovo. To je celé. Vážne. Ale proč jsem vás nutila si to představovat?

Předpokládám, že v prvním případě jste se viděli přinejmenším s certifikátem v ruce, někteří ještě lépe, jak už oslavují někde v hospodě. Ale co v druhém případě? Někdo by řekl, že viděl, jak píše test a nejde to, necítí se dobře. Jiný možná viděl, jak nakonec zkoušku s vypětím všech sil složil, ale drhlo to.

V čem je tedy ten rozdíl? Povšimněte si, že pouze jedno slůvko odlišuje obě věty a přitom výsledné představy jsou diametrálně odlišné. To slovo je SNAD.

Vcelku nenápadné slovo a jaký vliv má na naše vědomí. Do jaké bezmoci nás může stavět. A teď si představte, že toto slovo použije obchodník, který se vám snaží něco prodat.

„Jsme firma zabývající se prodejem praček už více než deset let. Snad se vám naše produkty budou líbit. Budeme rádi, když s námi snad  zůstane i nadále v kontaktu.“

No řekněte, přesvědčil by vás obchodník ke koupi pračky? Pravděpodobně ne. Přitom, kdyby použil místo snad ve druhé větě sloveso věříme, hned to vyzní sebejistěji a my máme odhodlání to s novou pračkou zkusit. A zůstat snad v kontaktu? To abychom snad ani nezkoušeli…

Proč jsem si dnes vzala na rozbor jedno jediné slůvku? Protože já sice nemluvím k zákazníkům přímo, ale promlouvám k nim skrze písmenka na monitoru, tabletu, mobilu. Už dříve jsem zmiňovala nějaké z copy prohřešků, jako je mučení kočiček trpným pasivem, přehnaná záliba v klíčových slovech, ale o zákazu používání jistých slov jsem se zatím nezmiňovala.

Říkáte si, to je jednoduché, tak prostě vynech všude snad a je vypsáno. Kdyby to ale bylo jen slovo snad. Podívejte se na následující text:

„Nabízíme vskutku kvalitní české náušnice, které podtrhnou osobnost vaší drahé polovičky. Můžete si je přijít objednat k nám na YXZ.“

Na první pohled se věty zdají v pořádku. Ale cítíte tu CTA (call to action) na zákazníka? Tzv. tah na branku, kdy cítí apel něco udělat, vykonat? Ne, chybí tu. A proč? Protože opět bylo nesprávně použito sloveso MŮŽETE. Namísto něho by bylo vhodnější použít: Objednejte si, Přijďte si objednat, Neváhejte a zakupte… Nebo alespoň Podívejte se a objednejte si…

Až budete příště chtít něco někomu prodat, nebo ho/ji o něčem chtít přesvědčit, nestavte se hned do bezmocné role použitím snad, můžete a dalších „pochybovačných slov“. Buď víte, že váš nápad, produkt, služba tu vlastnost má, a pak ji prodejte. A pokud ji nemá, tak s tím ani nezačínejte. Vždyť lež má krátké nohy a nechlubme se cizím peřím.

 

Zrekapitulejme si to. Jak jen to tedy bylo?

Snad budu psát pro Vogue. Ale ne, já BUDU psát. Ale ani to ne. Toto není můj sen, ani pro ně fotit. Tedy jsem dnes snad jen zafotila pro Vogue, viz foto. Tak si snad zase někdy přístě můžete ode mě snad něco přečíst. Není to SNADné neSNADnit své snad copy texty.

vogue

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *