Archiv pro měsíc: Říjen 2016

Růžová alegorie

U besídky ve chvojí rostlo růžové poupě – jemné, citlivé na dotek, zranitelné, ale bez trní. Každý, kdo šel kolem, se musel sklonit a přivonět, dotknout se, pohrát si. Někteří zůstali déle, jiní jenom chvíli. Poupátko vždy samým citem rozkvétalo, vůní by se rozdalo, něhou do tmy rozplynulo. Ale každý po čase poupě opustil a zanechal zraněné, téměř zlomené… Uvadalo…

Pokračování textu Růžová alegorie

Nechte mě být bláznem, když nejsem šílená

Co to znamená být blázen?

Oč lehčí otázka, o to těžší je ji zodpovědět. Každý z nás si představí pravděpodobně něco či někoho zcela odlišného. Může to být někdo, kdo je jiný než „normální“ lidé. Otázka je, co to znamená být normální. Ono stačí, když třeba jen spíte méně než druzí, ráno vybíháte do deště běhat, sportovně se překonáváte až do bolesti, hned jste označeni za blázna.

Pokračování textu Nechte mě být bláznem, když nejsem šílená

Nenechte si ubližovat

„Proč jen já jsem s tebou?!“ „Ty jsi vážně k ničemu.“ „Kdy už taky něčeho dosáhneš. Nic ti nejde pořádně, nic nesvedeš.“ „Mám s tebou jen samá trápení.“ 

Slýcháváte podobné věty a co hůře, jsou adresovány vám – vy jste ten údajný viník,

  • koho někdo jiný musí trpět ve své blízkosti,
  • kdo někomu strpčuje jeho život,
  • kdo je údajně takový neschopný budiž k ničemu,
  • kdo je brán vlastně na milost (i nemilost) a měli byste za to býti vděčni.

Pokračování textu Nenechte si ubližovat