Oka povšimnutí Numero Thirteen

Dnes je ten slavnostní den, na který se těší nejenom děti, ale i my velcí a největší pociťujeme, že bychom si měli být blíže – sejít se u jednoho stolu, popovídat i něco pojíst. Po roce opět nastal Štědrý den. Jak tu sleduji naši drobotinu a celou mou rodinu, jsem ráda, že jsem zase doma a že jsou všichni kolem mě.  Jen koukám, že v rušné době posledních dnů, týdnů, vlastně i měsíců jsem sem moc nepřispívala. Pokusím se to lehce napravit… Pokračování textu Oka povšimnutí Numero Thirteen

Růžová alegorie

U besídky ve chvojí rostlo růžové poupě – jemné, citlivé na dotek, zranitelné, ale bez trní. Každý, kdo šel kolem, se musel sklonit a přivonět, dotknout se, pohrát si. Někteří zůstali déle, jiní jenom chvíli. Poupátko vždy samým citem rozkvétalo, vůní by se rozdalo, něhou do tmy rozplynulo. Ale každý po čase poupě opustil a zanechal zraněné, téměř zlomené… Uvadalo…

Pokračování textu Růžová alegorie

Nechte mě být bláznem, když nejsem šílená

Co to znamená být blázen?

Oč lehčí otázka, o to těžší je ji zodpovědět. Každý z nás si představí pravděpodobně něco či někoho zcela odlišného. Může to být někdo, kdo je jiný než „normální“ lidé. Otázka je, co to znamená být normální. Ono stačí, když třeba jen spíte méně než druzí, ráno vybíháte do deště běhat, sportovně se překonáváte až do bolesti, hned jste označeni za blázna.

Pokračování textu Nechte mě být bláznem, když nejsem šílená

Nenechte si ubližovat

„Proč jen já jsem s tebou?!“ „Ty jsi vážně k ničemu.“ „Kdy už taky něčeho dosáhneš. Nic ti nejde pořádně, nic nesvedeš.“ „Mám s tebou jen samá trápení.“ 

Slýcháváte podobné věty a co hůře, jsou adresovány vám – vy jste ten údajný viník,

  • koho někdo jiný musí trpět ve své blízkosti,
  • kdo někomu strpčuje jeho život,
  • kdo je údajně takový neschopný budiž k ničemu,
  • kdo je brán vlastně na milost (i nemilost) a měli byste za to býti vděčni.

Pokračování textu Nenechte si ubližovat

Vzlétni ke svým snům

Rozhlédni se, zamiř a vzlétni ke svým snům. Miř alespoň na měsíc, protože když netrefíš, skončíš mezi hvězdami.

Už nějakou dobu sníte, že byste rádi začali nový koníček, rozjeli svůj podnikatelský záměr? Obzvlášť na to druhé se za chvilku zaměříme. Já se vás ale ptám, proč jenom sníte, proč si za tím nejdete? Představujte si to, co chcete dokázat, kde chcete být a ono si vás to najde. Tak proč ještě sedíte?

Už slyším, namítáte, že to není tak jednoduché. A co je jednoduché? Proč se vzdávat bez boje. Tak do mě s otázkami, kde je problém, že jen sníte a neletíte.

Pokračování textu Vzlétni ke svým snům

Copyrunning

Zase jsem si jednou po ránu vyběhla s jediným úmyslem – provětrat hlavu, chvíli na nic nemyslet. Bez přemýšlení nasadím své pomalejší tempo lehce přes 9 km/h  a mířím na Fort Madliena. Hlavně pak zavčas uhnout dolu k moři a nechat se v začínajícím středomořském žáru ovanout trochou toho svěžího mořského vánku. Už bych se mohla poučit, že ten zde ještě nevynalezly. Namísto vánku mi mysl ovanula nová vlna inspirace. Tedy ani úmysl dnes nemyslet nevychází. V duchu si tak říkám: „Vždyť ten running to je jako copywriting.“ A tak se dneškem zrodil můj copyrunning.

Pokračování textu Copyrunning

Copywriting: Povolání snů nebo nevybouřené mládí?

Písečná pláž, šumění moře, dívka s macbookem na lehátku. Vedle levé ruky blok s drobným rukopisem, na něm odložená čtečka, vedle leží zpola vypsaná propisovačka. Na pravé straně lehátka polo rozpitá sklenice Piña Colady. Dívka se sluchátky v uších přepíná textový editor s rozepsaným PR článkem pro klienta do vyhledávače a zadává: „Levné letenky Rhodos Hanoi“. Klik, cvak, zaplaceno, za týden přesun.

Pohádka? Vaše tajné přání? Ne, i takto může vypadat práce copywritera na volné noze. Teď možná čekáte, že vám začnu psát, jak úúúúúžasná práce pod sluncem (hlavně u toho moře, že?) to je. Počkejte, zadržte. Prvně raději popíšu, co to ten copywriting vlastně je.

Ne, nečekejte žádné řešení autorských práv, zjišťování, zda dílo bylo vydáno pod správným názvem správnou osobou. Copywriting se opravdu nerovná copyrighting. Naštěstí pro mě. Ráda čtu, ale občanský ani jiný zákoník byste v mém čtenářském deníku hledali marně.

Copywriting je podmnožina content marketingu (obsahového marketingu) . Teď jsem vám to krásně ozřejmila. Ach, že netušíte, co si představit pod obsahovým marketingem? Content marketing je určitý druh marketingu, který chce dosáhnout vytyčených marketingových cílů pomocí obsahu. A co je to marketing už definovat nebudu, každý jistě ví.

Zanechme nudných definic, doba školních lavic (minimálně mých aspoň prozatím) je naštěstí pryč, a pojďme se na to podívat lidštěji. Copywriting ve své celé kráse a podstatě není nic jiného než psaní reklamních textů.

„Takže ty můžeš za ta velká pop up okna, co na mě všude vyskakují?“

  • Ne, to vážně nedělám. A nebudu. To je způsob prezentace reklamy. A rozhodně si nemyslím, že je to nejštastnější přístup. Nicméně v Americe a na jistých stránkách velice využívaný.

„Psaní? To musí být kapku nuda. Hlavně když píšeš o něčem, s čím nesouhlasíš.“

  • Není důvod, proč bych měla psát o něčem, s čím se neztotožňuji. Mám přece právo výběru. Nehledě k tomu si myslím, že na výsledném textu by se odrazil vnitřní nesouhlas. I byť je to neprofesionální.

Důvod a můj postoj k tomu, co je copywriting, vyjadřuje heslo:

Můžete mít sebelepší nápady, ale pokud nebudou ve správnou chvíli prezentovány správným způsobem a na správném místě, nebudou vám k ničemu.

A já chci pomoci správným nápadům, rozuměj: projektům, ve kterých cítím jisté obohacení pro sebe i okolí. Opravdu teď nemyslím finanční obohacení, ale o tom zase někdy příště.

Někteří nyní mohli nabýt dojmu, že copywriting je přesně to povolání, kdy hodně cestujete, sem tam píšete, pomáháte lidstvu k obohacujícím projektům a ještě vás za to platí. Tak proč pak většina lidí ještě sedí v kanceláři?

Povídání jsem začala příběhem, nyní střih klapky a povím příběh z jiného soudku.

Pokoj 3 x 4 metry, žádný stůl, dívka sedící s macbookem na posteli. Bolest zad. Soused hrající už hodinu etudy a stupnice na klavíru. Ani sebelepší youtube kanál nepřehluší neustálé škobrtání na tónu CIS2. Horko k zalknutí, neboť stropní větrák se předevčírem zřítil z 2 metrové výšky ani ne metr od místa, kde jste seděli. Rodinu a svou zem jste už 3 měsíce neviděli . Díky horku, jsou Skype hovory přerušovány samo vypínáním laptopu. A ne jednou za hovor. Snad to není virus. Nejste nic, ani to číslo na identifikační kartičce, kterou ani po 6 měsících nevlastníte. Pojištění v zemi vám skončilo a v ČR ho nejsou schopni obnovit. Zákazník chce hned a hned, inspirace ale nepřichází. Horko, komár, klavír, horko, urgence VZP v ČR, horko,… A jistota výdělku? A co když přijde nemoc?

Zastavili jste se právě na ulici cestou na Živnostenský úřad? Neodklikli heslo „Copywriting volné pozice“ ve vyhledávači? Nemám zájem někoho plašit. Nechci ani psát, zda je to povolání snů, nebo nevybouřená touha si něco v životě ještě užít. Chtěla jsem jen naznačit dvě stránky digitálního nomádství (location independent), které se ne vždy uvádí. Také poukázat na to, co vlastně copywriting obnáší, byť v lehce nadneseném tónu. A úpřímně, ani to ještě nemohu vědět za tak krátkou dobu.

Nemyslím si, že tento styl života je pro každého. Já ani nevím, zda je pro mě. Já jen chci propojit mé tři lásky – tanec, psaní a cestování.

Je jen na každém z nás, co si zvolíme, kam naše příští kroky povedou. Každý jsme tu sám za sebe a nikdo nám cestu neukáže. Každý však má právo volby, pro co se rozhodne. A já vám přeji, ať se rozhodnete podle svého nejlepšího svědomí a vědomí. A hlavně, nikdy svých kroků nelitujte. I z pádů můžete vytěžit to nejlepší pro vás v dané situaci.