Oka povšimnutí Numero Ten

Čeho si povšímávám na svých posledních dnech?

  • Ptám se spolubydlící, odkdy má hodiny tance v neděli. (Byl pátek.)
  • Potřebuji víc detox drinků (nebo thermo čajů). Kávě neholduji.
  • Začínají mi docházet stránky v jediném bloku, co tu mám.
  • Zavedení excel tabulek s harmonogramy už je prostě nutností.
  • FB už slouží jen k domlouvání schůzek.
  • Současně mám rozečtených asi 5 knížek a to nemluvím o profesionálních blozích (hm, to množné číslo je divné).
  • Glutamin mizí přímo závratnou rychlostí. L-creatin s L-carnitinem mu směle konkurují.
  • Chlorellu je třeba kousat.
  • Čtečka nemá baterky, co by mohly vytéci. Rozuměj: Zapnuta po 5 měsících po důkladném otření prachu.
  • Zmatenost, zda passivum (trpný rod počeštěně) se mezi copywritery používá anebo je to hanlivá zavrženihodná nadávka.

Život nezaměstnaného (pardon, zaměstnaného na nucené placené dovolené) je vyčerpávající. Asi bude nutné si stanovit jeden den v týdnu na osobní volno. Budu se muset zeptat šéfky (rozuměj: mého já), zda mi to dovolí.

Možná bych si měla klást zásadní otázku:

quovadis

Faktem je, že to kasino mě také láká. Ale kam teda kráčím? K měsíci, jak jsem předesílala v minulém mžiku.

Momentálně je to od tyče na klávesnici. Už surfuji, který online tool mi umožní navrhnout nejpřesvědčivější mock-upy a wireframy, aby oka mžik zákazníka nezůstal bez slzy zájmu.

 

A teď trochu vážněji. Život digitálního nomáda, jak jsem se včera pokřtila, mě baví překvapivě víc a víc. Čas si organizuji sama – jíst, cvičit, psát, číst, spát, psát, volat, cvičit, … Ehm, zapomněla jsem něco? Ani to sluníčko mě nerozpytuluje. Ono se totiž v nomádství dá pracovat i na střeše při opalování. Nějak si pořád říkám, že ty věty v nejmenované knížce: „Proč chodíte do práce, co vás nebaví? Nikdo vás tam nedrží. Nežijeme přece v dobách otrokářství.“ měly, cosi inspirativního do sebe. Nebo snad buřičského? Inu, možná to dělá jižanský styl života na Maltě. Tráva zde tedy zelenější fakt není, prostoru na život ještě méně, ale inspirativních míst a nápadů požehnaně. A hlavně je to tu všem jedno, když tu de facto neexitujete (vyřízení zdejší identity card jsem nějak nezvládla).

(Pozn. autorky na závěr: Úbytek glutaminu způsobuje moji neutuchající radost se točit kolem tyče a vybíjet emoce na posilovacích strojích v nedalelém gymu.)

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *